Jak utopit kvalitu aneb Konec řemesla v Čechách

Novodobý konzumní život otevřel sice cestu tisícům společností, jejichž obchodním artiklem je obuv, ale zároveň zcela pozměnil poměr kvalitních a nekvalitních výrobků. Tatam je doba, kdy boty vydržely několik let. Dnes vítězí bohužel cena a levné materiály.
nohy z okna auta
Nejde pouze o boty
Ševcovina není zdaleka jediným řemeslem, jehož postupný zánik ovlivňuje kvalitu spotřebního zboží. To co bylo dříve nemyslitelné, se stalo realitou – trh zaplavily nekvalitní výrobky často v jiných zemích Evropské unie neprodatelné. Mezi lidmi dokonce řadu let běžela fáma, že právě hrůzná kvalita spotřebního zboží byla důvodem prodloužení záruční lhůty na dva roky. Jistě, kdokoliv může namítnout, že je přeci možnost výběru a zákazník si tak má možnost koupit i kvalitní výroby. To je sice pravda, ale cenový rozdíl mezi spotřebním zbožím, jehož životnost se téměř rovná délce záruky a zbožím s vysokou kvalitou provedení, je obrovský.
A co opravny?
To co bylo dříve zcela běžné, tedy servis spotřebního zboží, přestává být realitou. Nejen, že se oprava celé řady výrobků prostě nevyplatí, protože cena náhradních dílů je často přemrštěná, ale za posledních třicet let zcela opadl zájem o řemeslo. Dříve slavná učiliště s odborným zaměřením mění systém výuky a zaměřují se na jiné obory, černé řemeslo již dávno není něčím opěvovaným. Nedávno jsem v televizi viděl bankéře, jak seče trávu u obchodního centra. Zřejmě šlo o způsob stmelování kolektivu, ale také potvrzení rčení „co si člověk neudělá sám, to nemá.“
šicí stroj
Doba řemesel bohužel končí a pravděpodobně přežijí jen jako folklór. Dříve se člověk obracel na řemeslníka, protože byl zručný a zaručoval kvalitní práci. Dnes vítězí cena nad kvalitou. Následky tohoto stavu zhodnotí příští generace. Jedno je ovšem již dnes jisté, nekvalitní výrobky s krátkou životností znamenají obrovský nárůst odpadů a což se projeví na značné ekologické zátěži.
Jde o danajský dar, která naše konzumní společnost zanechává svým dětem a vnukům.